Zákaznická linka (8-16h): 545 161 111

Havarijní služba: 545 161 545

Často kladené dotazy - Teplo

Obecně lze říct, že topná sezona (nebo podle vyhlášky správněji otopné období) trvá od 1. září do 31. května. Pravidla pro vytápění stanovuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb. Ta uvádí, že dodávky tepla v otopném období jsou zahájeny, pokud průměrná denní teplota venkovního vzduchu v dané lokalitě poklesne pod +13 °C ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty v dalším dni.

Průměrná denní teplota venkovního vzduchu je stanovena jako čtvrtina součtu venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch. Měření se provádí v 7:00 hod., ve 14:00 hod. a ve 21:00 hod., přičemž teplota naměřená ve 21:00 hod. se počítá dvakrát.

Noční útlum je legislativně upraven vyhláškou č. 194/2007 Sb. Tato vyhláška stanovuje, že v době od 22.00 do 6.00 hodin se vytápění obytných místností a v neprovozní době ostatních vytápěných prostor podle potřeby omezí nebo krátkodobě přeruší do té míry, aby byly dodrženy požadavky tepelné stability místností. Teplárny Brno mají s každým odběratelem uzavřenu smlouvu na dodávku tepla, která odpovídá podmínkám uvedené vyhlášky. Pokud odběratel požaduje, aby noční útlum byl nastaven mimo standardní časový interval nebo nebyl použit vůbec, je možné se na změně dohodnout a podmínky útlumu nastavit dle přání zákazníka. Nelze však tomuto požadavku vyhovět ve všech případech.

K odběrateli se teplo dostane topnou soustavou z centrálního zdroje tepla přes výměníkovou a předávací stanici.

Topná soustava jsou zařízení, které slouží k zajištění výroby, dopravy a předání tepla do vytápěného prostoru. Topnou soustavu tvoří zdroje, rozvody a spotřebiče tepla.

Výměníková stanice tepla slouží k transformaci (výměně) dálkově dodávaného tepla o vyšších teplotách a tlacích na hodnoty přijatelné pro místní topnou soustavu. Výměníková stanice je tlakově nezávislá, kdy vyšší tlak horké vody je od topné soustavy oddělen pomocí výměníku tepla. Výměníková stanice má podobnou funkci, jako v elektrárnách chladící věž. Pára se ochladí, přemění se na vodu (zkondenzuje) a předá svou energii vodě, která se ohřeje a teče dále – tzv. primární okruh. V případě domovní výměníkové stanice, voda z primárního okruhu předá své teplo do sekundárního (domovního) okruhu, který zajišťuje vytápění a ohřev vody v domácnostech.

Aby se při průtoku vody z teplárny do výměníkové stanice u domu zajistila co nejvyšší možná teplota, voda teče potrubím pod tlakem (zvyšuje se teplota bodu varu vody). Výměníková stanice posléze tyto hodnoty upraví tak, aby voda předala své teplo v bezpečných hodnotách a mohlo tak proběhnout vytápění budovy a ohřev vody pro domácnosti.

Předávací stanice je zařízení pro úpravu parametrů teplonosné látky na hodnoty požadované vnitřním zařízením. Zpravidla je v ní instalováno zařízení pro měření a regulaci dodávky tepla odběrateli nebo odběratelům. Předávací (směšovací) stanice je tlakově závislá.

 

Zákazník s primárním připojením je připojen na primární síť, která začíná v teplárnách a pokračuje dálkovým potrubím, dopravujícím teplonosnou látku o vyšších parametrech a končí ve výměníkové stanici. Výměníková stanice je v majetku odběratele a fakturační (patní) měřič se nachází před výměníkovou stanicí.

Zákazník se sekundárním připojením je připojen na sekundární síť, která začíná ve výměníkové stanici a končí u spotřebitelů – tedy rozvodem topné vody do otopných těles a rozvodem teplé vody k zařizovacím předmětům. Výměníková stanice je v majetku tepláren a fakturační (patní měřič) se nachází až za výměníkovou stanicí, obvykle na patě objektu.

Teplo pro ústřední topení teče do jednotlivých domů přes patní měřič a teplo pro ohřev teplé vody je měřeno v předávací stanici. V předávací stanici provozovatel odečte na měřiči, kolik tepla bylo dodáno z tepláren a kolik tepla bylo použito v síti ústředního topení. Rozdíl tvoří teplo spotřebované k ohřevu teplé vody. V případě, kdy je kotelna umístěna přímo ve vytápěném domě, není takové rozdělení potřeba.

 

Teplo pro ústřední topení (ÚT) a teplou vodu (TV) je většinou dodáváno do jednotlivých domů přes samostatný fakturační, tzv. patní měřič. Někdy je teplo pro teplou vodu měřeno ve výměníkové stanici. V takových případech je měřeno buď samostatným měřidlem, nebo může být měřeno rozdílem měření celkového tepla dodaného do výměníkové stanice (VS) a po odečtení celkového tepla pro ÚT vyjde teplo pro teplou vodu. Zjednodušeně tedy VS – ÚT = TV. V případě, kdy je domovní stanice umístěna přímo ve vytápěném domě není takové rozdělení potřeba.

 

Rozdělovače topných nákladů (RTN) na radiátorech nejsou absolutními měřiči tepla z pohledu metrologie, a proto neukazují žádné fyzikální jednotky. Jde pouze o indikátory, které sledují povrchovou teplotu jednotlivých topných těles – radiátorů a teplotu v místnosti v určitém čase. Lze podle nich určit podíl spotřeby topného tělesa na celkovém množství předávaného tepla.

Teplo, jako energii, není vůbec snadné jednoduše, a přitom absolutně měřit v běžných podmínkách, v každé bytové jednotce. Proto je volen princip, kdy je fyzikálně a absolutně měřeno teplo na vstupu do objektu (objektové – patní měřiče) a pak se celkové náklady rozpočítávají na jednotlivé odběratele podle údajů RTN, případně pomocí bytových kalorimetrů. Nájemníkům je pomocí indikátorů účtován jen jejich podíl (spotřební složka nákladů) na měřené celkové spotřebě domu.

Podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií platí, že v domech s centrální dodávkou tepla (domovní kotelnou, dálkovým teplem) do všech bytů, je povinností všechna topná tělesa osadit zařízením pro určení spotřeby tepla.

Teplo se vždy šíří z teplejšího prostoru do chladnějšího. Při rozdílu teplot sousedních bytů tedy dochází k přestupu tepla stěnami. A nejen to. Současně teplo putuje vertikálním systémem stoupaček. Jinými slovy, když někdo zapne topení ve vyšším patře, teplá voda proudí trubkami  (stoupačkami) i přes ostatní byty pod ním, které jsou tak částečně vytápěny, i když mají vypnuté topení. 

Přestože sami netopíte, proudí k vám teplo i bez otevřeného radiátoru. Toto teplo nelze přesně změřit žádným měřidlem. Poměrová měřidla na vašich radiátorech neměří jednotky dodaného tepla, ale určují pouze poměr mezi tím, kolik bylo na jednotlivých radiátorech v domě protopeno. Na základě takto zjištěných poměrů se pak mezi jednotlivé uživatele dělí část tepla naměřená patním měřidlem, zbytek je z důvodů prostupů tepla zdmi rozdělen v poměru započitatelných ploch.

 

Rozúčtování tepla

Podle vyhlášky 269/2015 Sb., která stanovuje pravidla pro rozúčtování, jsou celkové náklady na vytápění při rozúčtování rozděleny v prvním kroku na základní a spotřební složku.

Základní složka se odvíjí podle započitatelné podlahové plochy bytů a činí 30 až 50 % (přesnou výši určí poskytovatel služeb). Teplárny Brno stanovuje toto rozdělení po dohodě s objednavatelem služby.

Spotřební složka je vypočtena poměrem, podle naměřených hodnot na měřičích (indikátorech), které musí být instalovány v každé bytové i nebytové jednotce.

Na výpočet má dále vliv, jak je byt situovaný vůči světovým stranám (např. severní má vyšší koeficient), jaký má výkon radiátor, jaké jsou přepočtové koeficienty polohy bytu v rámci zúčtovací jednotky, tedy v jakém je patře, případně zda je pod střechou nebo nad nevytápěným sklepem a podobně. Podrobně tato pravidla určuje vyhláška 269/2015 Sb. v § 3. odst. 2.

 

Rozúčtování teplé vody

Teplá voda má svá vlastní pravidla. Vyhláška č. 269/215 Sb. v § 4 stanovuje rozdělení základní složky nákladů na spotřebované teplo na poskytování teplé vody. 30 % nákladu na ohřev teplé vody bude každému uživateli rozděleno podle podlahové plochy a 70 % nákladu na ohřev teplé vody bude rozděleno v poměru spotřebované teplé vody v m3 jednotlivých bytů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé a studené vody v bytech činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů.

 

 

 

Pro měření tepla, dodaného do objektu, se používá tzv. kalorimetr, instalovaný na patě objektu, případně ve výměníkové stanici pro ohřev teplé vody. Na základě tohoto měření vystaví Teplárny Brno fakturu za odběr tepla pro vytápění a ohřev teplé vody pro celý vytápěný objekt.


Rozdělení, rozúčtování dodaného tepla do jednotlivých bytových jednotek je složitější záležitost. Rozúčtování na jednotlivé byty je již v kompetenci společenství vlastníků či bytového družstva. Teplárny Brno provádějí rozúčtování na konečné spotřebitele pouze u domů, s nimiž mají na tuto službu podepsanou smlouvu.

K výrobě nebo prodeji tepla je zapotřebí licence, kterou uděluje Energetický regulační úřad (ERÚ). Konečná cena pro spotřebitele je závislá na jeho výrobci a prodejci, částečně ovlivňuje cenu tepla pro vytápění a ohřev vody také Energetický regulační úřad.

Složení ceny tepla a její regulace

Do ceny se zahrnují náklady na pořízení zdrojů tepla, náklady na modernizaci výrobny a teplárenské sítě, další provozní náklady, náklady na pořízení paliva (zemní plyn, uhlí,...), emisní povolenky, DPH a marže. Konečná cena za jednotku tepla (1 GJ) je omezována regulátorem (ERÚ), a to stanovením cenového stropu. Teplárny pak musejí stanovovat cenu tepla s ohledem na tuto normu.

Soustavou zásobování tepelnou energií jsou efektivně zásobovány velké bloky. Díky jedinému zdroje emisí je tento způsob vytápění nejšetrnější k životnímu prostředí. Koncovému uživateli odpadá jakákoliv obsluha zařízení. Všechny ostatní povinnosti se zajištěním dodávky tepla až do domu jsou na dodavateli.

1) Úspory

– konkurenceschopná cena

– palivo (zemní ply) nakupujeme přímo na burze

– používáme nejmodernější, úsporné technologie

– vysábíme současně i elektřinu, a tak zajišťujeme efektivní využití paliva

 

2) Podpora

– zařízení vybudujeme, zafinancujeme nebo převezmeme do správy

– k dispozici je náš tým zkušených obchodníků, projektantů a servisních techniků

– smluvním partnerům je k dispozici naše non-stop havarijní služba

 

3) Odpovědnost

– teplo vyrábíme a rozvádíme bezpečně a ekologicky

– jsme nositeli certifikací dle standardi ISO

– jsme stoprocentně ve vlastnictví statutárního města Brna

 

4) Komfort

– zakládáme si na maximální spolehlivosti dodávky tepla

– staráme se o pravidelný servis rozvodové sítě a tepelných rozvodů

– veškeré zdoje jsou pod neustálým dohledem našeho dispečinku

– řešíme potřebnou administrativu, včetně odečtů a rozúčtování nákladů

 

5) Dostupnost

– v Brně provozujeme rozsáhlou soustavu, ke které můžeme naše zákazníky připojit

– staráme se o rozvod tepla až k radiátorům

 

Výměníková stanice tepla slouží k transformaci (výměně) dálkově dodávaného tepla o vyšších teplotách a tlacích na hodnoty přijatelné pro místní otopnou soustavu. Výměníková stanice je tlakově nezávislá, kdy vyšší tlak horké vody je od otopné soustavy oddělen pomocí výměníku tepla. Výměníková stanice má podobnou funkci jako chladící věž v elektrárnách. Pára se ochladí, přemění se na vodu (zkondenzuje) a předá svou energii vodě, která se ohřeje a teče dále – jde o tzv. primární okruh.

V případě domovní výměníkové stanice voda z primárního okruhu předá své teplo sekundárnímu (domovnímu) okruhu, který zajišťuje vytápění a ohřev vody v domácnostech. Aby se při průtoku vody z teplárny do výměníkové stanice u domu zajistila co nejvyšší možná teplota, voda teče potrubím pod tlakem (zvyšuje se teplota bodu varu vody). Výměníková stanice posléze tyto hodnoty upraví tak, aby voda předala své teplo v bezpečných hodnotách a mohlo tak proběhnout vytápění budovy a ohřev vody pro domácnosti.

Předávací stanice je zařízení na úpravu parametrů teplonosné látky na hodnoty požadované vnitřním zařízením. Zpravidla je v ní instalováno zařízení na měření a regulaci dodávky tepla odběrateli nebo odběratelům. Předávací (směšovací) stanice je tlakově závislá.

Dvousložková cena nabízí spravedlivější rozložení výdajů za teplo, kdy při změně spotřeby se do výdajů zákazníka promítnou pouze náklady související s variabilní složkou ceny. Při navýšení spotřeby tak zákazník zaplatí méně ve srovnání s cenou jednosložkovou. Účtování zahrnuje Variabilní složku: Částka se mění podle skutečné spotřeby energie (Kč/GJ). Fixní složku: Částka pokrývá náklady na údržbu a provoz infrastruktury. Jde o platbu za rezervovaný tepelný výkon potřebný pro odběrné místo (Kč/MW).

Copyright 2024 Teplárny Brno, a.s. Všechna práva vyhrazena

Tato stránka je chráněna službou reCAPTCHA
a platí na ni zásady ochrany osobních údajů a podmínky používání služby Google.