Vyrůstá špičkový teplárenský provoz na Starém Brně.
Pro rozrůstající se sídliště Lesná, Královo Pole a Žabovřesky vzniká vyspělý, moderní provoz Červený mlýn.
Líšeň a Vinohrady získávají vlastní zdroj Brno-Sever, vybudovaný v městské části Maloměřice a Obřany. I ten je propojený se zbývajícími provozy parovodní sítí.
Červený mlýn úplně přestává spalovat uhlí.
Na Červeném mlýně v Králově Poli zahajuje provoz nejmodernější technologie – paroplynový cyklus.
Město Brno se stává jediným akcionářem Tepláren Brno, a.s. Jejich součástí je rovněž TEZA Holding, a.s., zajišťující dříve samostatně tepelné zásobování.
V historii brněnských tepláren startuje ojedinělý projekt přestavby parovodů na horkovody.
Teplárny Brno začínají s instalací vysokoúčinných kondenzačních kotlů.
Teplárny Brno začínají s optimalizací řídicího systému lokálních zdrojů.
V kotelně na Teyschlově je spuštěn nový zdroj na biomasu.
Systém centrálního zásobování teplem se rozšiřuje i do nové zástavby v oblasti Bystrc Kamechy.
Výstavbou nové horkovodní výměníkové stanice v areálu spalovny SAKO Brno došlo k významnému technologickému posunu. Dosud byl tepelný výkon ze spalovny vyváděn do teplárenské soustavy ve formě páry.
Z provozu Brno-Sever byly odvezeny poslední zásoby mazutu, čímž byla ukončena možnost spalovat kapalná paliva jako těžké topné oleje. Po vyprázdnění byly nádrže vyčištěny.
V areálu Červeného mlýna byl zprovozněn nový elektrodový kotel. Kombinací paroplynové teplárny ve spojení s nedávno dokončeným systémem akumulačních nádrží tak vznikl v tuzemsku zcela ojedinělý projekt využití elektrické energie na teplo, které může zůstat „uloženo“ v akumulátorech k použití ve vhodnou dobu, jako je například ranní nebo večerní špička.
Projekt štěpkového zdroje na provozu Brno-Sever byl poprvé představen veřejnosti.
Na seznam svých zákazníků si Teplárny Brno připsaly stotisící byt v jihomoravské metropoli.
V polovině roku spustily Teplárny Brno první tři rychlodobíjecí stanice pro elektromobily.